"Snad je to
umělec příliš vážný, přes
své mládí příliš
zádumčivý, který teprve v
pozdějších letech najde své
oddané publikum, až s životní
moudrostí dospěje k vřelejšímu poměru
k smyslovému světu, k barvám a k
přirozeným tvarům přírody, a až
pochopí, že odhmotnění je právě v
duchovní radosti z bytí a
trvání." Jaroslav Dresler, 1976